Interstellar

4. září 2015 v 19:11 | Yakubi Teera |  Povídky
Po velmi dlouhé době zdravím. Rozhodl jsem se tento blog obnovit díky literárnímu workshopu co byl na Geetaconu 2015 - lidé mi tam ukázali, že rozhodně nemám přestávat s psaním, protože se ve mě schovává velký potenciál - co mi kdo dá jako zadání a já si to můžu upravit, z toho udělám dobrou (teda aspoň dle reakcí mého okolí) povídku. Pro kamarádku jsem napsal shonen-ai (viz vysvětlení na tomto blogu) a nyní povídku, která je níže (ta je ale jen a pouze mým výmyslem). Ta samá kamarádka mi vnukla myšlenku rozvést to na delší příběh a tak tento příběh bude mapovat příběh dvou lidí, kteří spolu prožijí prakticky celý život (celý ho ale popisovat rozhodně nebudu, nechci tu mít seriál typu Ulice, Ordinace a tak...) jen s tím rozdílem, že to bude pozadu, takže s každým dalším dílem se dozvíte něco z jejich minulosti a více pochopíte tento "závěřečný" (ale v chronologii první) díl. A teď už konec okecávání, zde je příběh:
 

Yakubi Photo

31. května 2015 v 15:57 | Yakubi Teera |  Moje myšlenky...
Zdravím. Vím, že tu nejsem aktivní (přece jen toho času moc není, když chodím do práce, do toho hraju jednu prohlížečovku, poslouchám audioknížku, hraju Assassin´s Creed 1 a SIMT), ale jelikož ve mě roste míra stresu, doporučila mi kamarádka založit si druhý blog, určený pouze na mé fotky. Nachází se na této adrese:

yakubi-photo.blog.cz


Takže doufám, že se tam sem tam podíváte a že se Vám aspoň některé fotky budou líbit :)

Clara Oswald - nemožná dívka

2. května 2015 v 22:42 | Yakubi Teera |  Filmy
SPOILER!
 


Zřícené schodiště

2. května 2015 v 22:19 | Yakubi Teera |  Jak se Sam do Konohy dostala
A zde je další díl Stargate-Naruto povídky. Reakce mé vymyšlené postavy přibližně odpovídají mým reakcím (byť si v dalších dílech budu připadat lehce schizofrenní). Pokud jsem do teď nevychytal Samino chování, tak se omlouvám, protože protože spolu s Danielem to jsou jediné dvě osoby, ve kterých se pořádně nevyznám, ale zbožňuju je :)


Zaspal jsem dobu... nebo se probudil příliš brzo

20. dubna 2015 v 16:45 | Yakubi Teera |  Moje myšlenky...
Jdu po městě. Podotýkám, že mám modré vlasy, modrou proužkovanou košili s dlouhým rukávem a černomodré kalhoty.
Dospělí se na mě podívají, občas nenápadně civí, ale nic neříkají a ani nekomentují. Zrovna od dospělých bych čekal kecy, předsudky a další. Ale nic není.

Důchodci. To je kapitola sama pro sebe. Ve městě jsou zticha, protože spousta důchodkyň si barví hlavu na růžovo. Ještě aby pyskovali. Ale nedávno jsem šel na smeťák odvézt bordel a jeden děda: "On má modrou hlavu! No hele, on má modrou hlavu!" Jestli si myslíte, že jsem se urazil, tak to ani náhodou. Jen jsem si v tu chvíli říkal, jestli není na stará kolena slepej... jdu zpátky domů a znova na tentokrát nějakého kamaráda co tam měl: "Hele! Hele, to je ten s tou modoru hlavou! No fakt modrou!" Vůbec mu nevadilo, že ho slyším a že z ěj mám akorát legraci.

Puberťáci. Ti se za mnou otočí, podívají se, popř. pochválí či se zeptají, odkud mám tu barvu (z internetu odpovídám - odkud asi? :D )

A poslední kategorie - malé děti a mladší puberťáci od 6 - 17 let. Ti se smějí, mají blbé poznámky a myslí si, že mě tím urazí. Asi si neuvědomují, že jsem si tu hlavu obarvil vědomě a že na jejich přitroublé poznámky jim z vysoka s*ru. Já mám aspoň na to kouli, si tu hlavu obarvit a hlavně dělat si co chci a ne to, co schválí společnost. Protože když mě společnost nechce, já nechci jí.

Nicméně mi připadá, že v dnešní době by se už nikdo neměl podivovat, kdo že to tam jde s obarvenou palicí. Před deseti lety OK, to ještě chápu, ale v roce 2015?

Připadá mi, že jsem buď zaspal dobu, nebo jsem se probudil příliš brzo...

Ztracené město Mu

14. dubna 2015 v 20:52 | Yakubi Teera |  Jak se Sam do Konohy dostala
Zdravím u dalšího dílu povídky. Dneska tu dám menší část, jaksi nestíhám dopisovat... snad se vám zatím uveřejněné části líbí :)


Bez hvězdné brány

29. března 2015 v 21:37 | Yakubi Teera |  Jak se Sam do Konohy dostala
Snad se máte fanfárově! Ehm... to byl pokus o velmi trapný vtip, který ale vůbec nebyl vtipný... OK, popojedeme.

Mám tu pro vás další díl povídky "Jak se Sam do onohy dostala" (má to i podtitul, ale to je spoiler - River Song/Melody Pond, snad to čteš :D ). Snad se mi podaří napsat další díl... zítra dopoledne to ale nepůjde, protože v celé polovině města vypínají proud... nikde jinde ho nevypínají tolik, jak u nás -_- Ale k věci - znáte to, když píšete povídku a nejradši byste se tam udělali nepřemožitelnými a naproto legendárně úžasnými? Já až moc dobře. Takže jsem si musel pod nohy v příběhu naházet doslova celý les pod nohy (pár kacků by nestačilo), protože by to byla totální hovadina... snad ta kvalita (která není moc valná, to vím ) nebude klasat :) A zde je další díl:

Vědecké kladivo

26. března 2015 v 23:04 | Yakubi Teera |  Filmy
Jasný, YouTube video není film, ale nechce se mi tvořit nová rubrika (a ne, tu stávající přejmenovvávat nebudu).

Čirou náhodou (nebo spíš v nabízených videích) jsem na kanálu Atiho našel video "Jak velký je vesmír? Vědecké kladivo". Je tam také díl (na kanálu "Vědecké kladivo") o čtvrté dimenzi - tady mi mimochodem rozbil mé vědecké chápání, protože za čtvrtou dimenzi (či rozměr) jsem považoval čas... nu čož :D


Snad se něco naučíte a otázka, jak velký je vesmír vám bude vlastně zodpovězena (za předpokladu, že se vesmír rozpíná, což by ale vydalo na k*rva nekončící diskusi, dokud by se někdo ten konec vesmíru nevydal hledat a i tak by trvalo dlouho - podsvětelnou rychlostí abychom neporušili relativitu - by mohla cestou vzniknout nová vývojová větev lidtsva a tak...).

Tak se mějte :)

Operátor operátora

26. března 2015 v 20:19 | Yakubi Teera |  Ostatní
Dnes se rozepíšu o mé (k 31. 3. již bývalé) práci a co způsobila.

Instinkt

22. března 2015 v 22:08 | Yakubi Teera |  Jak se Sam do Konohy dostala
A máme tu další část. Budu to sem dávat po malých částech, ať to pomalu stíhám dopisovat :D a název mých čtenářů jsem ještě nevymyslel :D sorry :D

Kam dál