Červen 2014

Týdeník jednoho blogera 001

28. června 2014 v 12:20 | Yakubi Teera |  Ostatní
Upozorňuji, že v tomto článku si stěžuji :D

Sehnat práci není legrace. V Kauflandu mě nakonec nevzali, tak jsem své štěstí zkusil v O2 callcentru co máme ve městě. Vypadalo to slibně. Pracovní pohovor, následná pozvánka na druhé kolo výběrového řízení o dva dny později od 8:00. Tak jsem dorazil na 7:50. Po skončení řizení mi řekli, že se mi ten den nejspíš ještě ozvají. Ale už uběhly 3 dny a nic. Já vím, že o víkendu volat nebudou, ale času měli dost. Jak jsem usoudil, že nezavolají? Měl jsem prvního července nastoupit. No co, budu muset hledat dál...

Sestra (15) byla poslední tři měsíce nesnesitelná. Zlepšilo se to až poslední měsíc. Její chování si prohodila s bratrem (8), který je nyní doslova na zabití. Pár dní zpátky začal šíleně ječet jen proto, že ho sestra nechtěla pustit skrz chodbu do obýváku, potože tam zametala. A protože ječel už celé odpoledne (máma obíhala úřady), přeběhl jsem chodbu a přiběhl jsem do pokoje, kam brácha utekl. Jelikož začal znovu ječet, tak jsem ho chytil za ruku a nařezal mu na zadek. Já vím, že fyzické násilí není dobré, ale jsou takovéto chvíle, kdy jiná krátkodobá možnost není. Chvíli brečel a nemluvil s námi až do večera. Od té doby, co jezdí jednou za měsíc ke svému tátovi se vrací rozmazlený a drzý. Ach jo, nemám klid ať jsem kde jsem.

Proč má můj blog takový design

28. června 2014 v 11:07 | Yakubi Teera |  Ostatní
Víte... Vy, co na můj blog chodíte už od samotného začátku (a vy, co jste tu poprvé byli před 14. 3.) jste si určitě všimli designových změn.

První vzhled byla jen lehce upravená jedna ze základních šablon blog.cz. A to je vlastně do teď.
Byl to černo-bílý vzhled, který byl pro mne "grafické minimum", protože tu jsou i blogy, které mají zkrátka otřesný design. Myslím takové, co jednou za měsíc vyplivnou článek nevalné kvality a tak krátký (jen 4 - 5 vět), že to rovnou můžou dát na twitter.

Po 14. 3. (respektive 13. 3.) Dostal tento blog modrou barvu. Dlouho (cca 3 měsíce) byl v záhlaví jen modrý pruh s textem "Stargate, anime, Japonsko... prostě směs všeho :D" Blog prodělal několik malých kosmetických změn, jako je změna barvy na pozadí z bílé na modro - fialovou a následně na černou. Ještě cca týden zpátky (konkrétně už nevím, ale vím, že jsem měl v obrázku chybu) jsem Konečně zhotovil obrázek do loga stránky. Úmyslně jsem zvolil Mikea Shinodu a jeho citát: "Dream big, work hard and don't be an asshole." s jeho fotkou, protože tenhle člověk je inspirace sama. Měl velké sny, tvrdě makal a nebyl de*il. A kde je dnes? Sakra vysoko. To je jeden z důvodů, proč jsem na obrázek zvolil Mikea.

Proč je tu vše 'hranaté'? Protože. Neumím s programy na tvorbu layoutů a navíc 'jdu s dobou' a můj blog sedi k hranatému vzhledu Windows 8/8.1 a Windows Phone 7/7.5/8/8.1 :D :D

Já myslím, že když není úplně špatný design a články aspoň za něco stojí, tak se teprve ukáže, jestli čtenáři blog čtou. A Google Analytics mi říká, že ano ;)

Blbost nezná hranic

26. června 2014 v 18:01 | Yakubi Teera |  Ostatní
Aneb když blbost kvete... R je moje sestra a J je jedna její (možná) kamarádka. Podotýkám, že od 1. facepalmu jsem pomáhal s halděním já :D :D :D

Dnes není vhodné být in

26. června 2014 v 16:03 | Yakubi Teera |  Ostatní
Dnešní společnost je tak nastavená. Jak "neplaveš s proudem" a chceš být originální, jsi vyvrhel společnosti a ostatní tě zavrhují.
Spousta lidí se snaží být orginální tím, že prohlašují radikální názory, nebo věci, keré nikdo dřívě neříkal. Ale to není originalita.
To je nutkání na sebe strhnout pozornost a většina populace se na to chytne. Tito lidé to dělají jen pro pocit nadřazenosti, pro pocit, že je někdo poslouchá a následuje. Ale ten pocit je pomíjivý. Za chvíli zmizí s tím, jak lidé poznají, že ten dotyčný je obyčejný a nezajímavý.

Jak je název témata týdne, originalita neroste na stromech.

Spousta lidí se snaží za každou cenu být originální. Slovo originalita skloňují ve všech možných pádech. Jsou to takoví lidé, kteří jen proto, že chtějí být originální, začnou nosit tričko Nirvany. Ano, myslím tím Belieberky a Directionerky. Ale ostatní ovečky si řeknou: OMG! To je tak in, to musím mít taky abych nebyla do večera OUT!
A najednou má tričko Nirvany polovina Belieberek a Directionerek. A pak už to in rozhodně není. Vážené ovečky, to není originalita.

Originalita, ta co "neroste na stromech" je, když si prostě oblečete to, v čem vám je dobře. Ne to, co vám každý pochválí (u holek např. velké výstřihy). Já vím, že u holek jim ty výstřihy zajistí zvědavé pohledy a sexistické narážky, ale opravdu to chcete neustále poslouchat?

Originalita, ta co "neroste na stromech" je, když si pustíte to, co se vám opravdu líbí. Klidně ať je to Justin Bieber nebo One Direction, myslete si co chete, mějte svůj názor, ale buďte sami sebou a budete ztělesnění originality. Ostatní si toho asi ani nevšimnou, ale vy se budete cítit výjimečně a to je to hlavní.

Můj dojem z Geetaconu 2014 - pátek

21. června 2014 v 0:13 | Yakubi Teera |  Japonsko
Dorazil jsem deset minut po otevření. Ve frontě na placení jsem potkal kamarádku. Ta mě přetáhla přes pár lidí a zakecali jsme se. Už při placení jsem pocítil ten zvláštní pocit, že jsem na velké akci (800 lidí není málo). Mno... Jdeme dál.

Už předem jsem si vypracoval seznam, které přednášky a akce nesmím prošvihnout. V pátek to bylo jen zahájení akce ve velkém sále, technika na youtube a přednáška o Sanctuary (kvůli Amandě Tapping). Přednášející o Sanctuary se ukázal jako fanoušek Hvězdné brány (můj člověk :3 ) a nabídl se mi, že by mi příští rok pomohl s přednáškou na téma Hvězdné brány, kterou si prostě na příští rok připravím :D

Atmosféra je prostě skvělá a téměř se tu odbourala má introvertní povaha. Dokázal jsem se tu bez problémů zapovídat s cizími lidmi ^^ to je pro mne dost velký pokrok ^^

To je zatím vše ^^ Sayonara minna ^^

P. S.: vytvořil jsem na twitteru a facebooku hashtag #geetacon pod kterým najdete mé dojmy přímo z akce ^^ A twitter lze použít i bez registrace :)

Sen... aneb já zpěvák XD

20. června 2014 v 4:43 | Yakubi Teera |  Hudba
Ocitl jsem se v divadle. Ve velkém divadle. Držel jsem v ruce mikrofon a zpíval jsem We Are The Champions od Qeenů. Společně se mnou tam zpívali Vilda, Áďa, Káťa (lidi z kroužku) a Natála, hývalá spolužačka. Ti všichni také zpívali. Ale zpívali to tak nějak prkenně, tak jsem do toho dal všechno a ten zpvěv (který přes mikrofon zněl skvěle narozdíl od reality, asi playback) dost prožíval. Poslední slovo z písničky "woooooooorrlllddd...." Všichni ukončili už v polovině, ale já jediný jsem do toho vložil celé své plíce a dotáhl to stejně, jako v písničce. Poté se divadlem nesl obrovský potlesk. Z poza opony za námi přišel Adam a všechny nás chválil, ale že zrovna já to uměl nejlépe (trochu překvapivě, když mě sen šoupnul do prostřed písničky XD). Po skončení potlesku jsem odběhl do útrob divadla a narazil jsem na druhý malý sál, kde byl ale jen údržbář. Ten mě začal chválit za předvedený výkon, ale upozornil mne, že tento sál je z technických důvodů uzavřen a vyprovodil mne ven na chodbu. Probíhal jsem chodbami tak dlouho, dokud jsem opět nenarazil na velký sál. Můj pěvecký tým tam hrál nějaké představení na způsob Romea a Julie (fakt jen možná, nikdy jsem to představení neviděl). Na drzo jsem přišel pod pódio a díval se. Přitočil se ke mě Adam, který plnil (jak se zdá) fumkci režiséra a zvukaře v jednom a chtěl mi něco řict. Ale to jsem se probudil v půl páté ráno a potřeboval jsem se napít. Usoudil jsem, že sen je to na tolik divoký, že ho musím zůčastněným osobám ukázat :D

Pokud zde naleznete chyby, omlouvám se. Chtěl jsem to okamžitě napsat a vydat, ještě než to zapomenu :D

(Ne)dovolené vniknutí (18+!!!!!!)

8. června 2014 v 17:23 | WTF
Povída je 18+ !!!!! Vyskytuje se zde nahota (psaná), sex (psaný) a je tu popsaný styk muže s mužem! Zvažte, zdali jste připraveni (jak psychicky tak věkově) na čtení. Pokud ne, okamžitě opusťte tento článek!

Mno... co vy na to?

7. června 2014 v 14:57 | Yakubi Teera
Zdar.

Nebudu chodit kolem horké kaše.

Jelikož anketa v postranním panelu jasně říká, že sem chodí cca 50% holek a pouze 30% kluků (a taky cca 20% hermafroditních vtipálků), napadlo mě, že bych sem přidal svou povídku. Ale není to ledajaká povídka. Je to YAOI. Ano, je to o sexu kluka s klukem a to může některým lidem dělat problémy. Takže se prosím vyjádřete dole v anketě. Sice mám na celou věc vlastní názor, ale chci znát i váš.

Díky.

Náhoda? Můj mobil mi (asi) čte myšlenky! :D

4. června 2014 v 21:11 | Yakubi Teera |  Hudba
Vycházím z domu a jdu na autobusovou zastávku. Nasazuju sluchátka na hlavu a zapínám hudební aplikaci na mobilu. Pouštím Linkin Park - Waiting For The End (příhodná písnička na cestu do školy) a dojdu na zastávku. Moje myšlenky se stočí k songu, co mi bude do sluchátek hrát jako další. Předem to nevím, díky náhodnému přehrávání playlistu. Říkám si, že bych se vůbec nezlobil za LP - Burn It Down a ejhle - ona hrála jako další :D Pomyslím si, že když jsem se tak dobře strefil, tak by potom mohla hrát LP - Figure.09 a ona hrála :D Pak už to předvídaní skončilo... Takový ten pocit, když si myslíte, že vám mobil umí číst myšlenky :D

Ve zkouškovém období...

4. června 2014 v 20:57 | Yakubi Teera |  Ostatní
To asi víte, že teď probíhají závěrečné zkoušky výučních oborů. Pokud ne, teď už jo :D
Poslední měsíc jsem byl víc než dost vyklepanej ze zkoušek. Přece jen, první závěrečné zkoušky v mém životě! V době vydání článku mám za sebou písemnou a dvoudílnou praktickou část. A celou dobu, než zkoušky začaly mi od stresu pomáhali Linikin Park. Pomáhali mi také při vyhrocených situacích doma. Ponižování před návštěvami a neustálé omílání od táty jak jsem blbej a nic neumím. Tak jsem se jednou sbalil a na zkoušky (a vlastně napořád) jsem se přestěhoval k mámě. Ale chci se co nejdříve osamostatnit :-) Do toho byla sestra týden na psychiatrii... Opravdu ideální podmínky na zkoušky -_- Vím, že jsem možná naznačil, že po zkouškách se blogu budu více věnovat, ale bude ze mě pracující člověk, tak prosím mějte slitování... No... vidím to tak, že mám reálnou šanci ty zkoušky dát :-) Tak mi držte palce :-) Už mi zbývají jen ústní...