Duben 2015

Zaspal jsem dobu... nebo se probudil příliš brzo

20. dubna 2015 v 16:45 | Yakubi Teera |  Moje myšlenky...
Jdu po městě. Podotýkám, že mám modré vlasy, modrou proužkovanou košili s dlouhým rukávem a černomodré kalhoty.
Dospělí se na mě podívají, občas nenápadně civí, ale nic neříkají a ani nekomentují. Zrovna od dospělých bych čekal kecy, předsudky a další. Ale nic není.

Důchodci. To je kapitola sama pro sebe. Ve městě jsou zticha, protože spousta důchodkyň si barví hlavu na růžovo. Ještě aby pyskovali. Ale nedávno jsem šel na smeťák odvézt bordel a jeden děda: "On má modrou hlavu! No hele, on má modrou hlavu!" Jestli si myslíte, že jsem se urazil, tak to ani náhodou. Jen jsem si v tu chvíli říkal, jestli není na stará kolena slepej... jdu zpátky domů a znova na tentokrát nějakého kamaráda co tam měl: "Hele! Hele, to je ten s tou modoru hlavou! No fakt modrou!" Vůbec mu nevadilo, že ho slyším a že z ěj mám akorát legraci.

Puberťáci. Ti se za mnou otočí, podívají se, popř. pochválí či se zeptají, odkud mám tu barvu (z internetu odpovídám - odkud asi? :D )

A poslední kategorie - malé děti a mladší puberťáci od 6 - 17 let. Ti se smějí, mají blbé poznámky a myslí si, že mě tím urazí. Asi si neuvědomují, že jsem si tu hlavu obarvil vědomě a že na jejich přitroublé poznámky jim z vysoka s*ru. Já mám aspoň na to kouli, si tu hlavu obarvit a hlavně dělat si co chci a ne to, co schválí společnost. Protože když mě společnost nechce, já nechci jí.

Nicméně mi připadá, že v dnešní době by se už nikdo neměl podivovat, kdo že to tam jde s obarvenou palicí. Před deseti lety OK, to ještě chápu, ale v roce 2015?

Připadá mi, že jsem buď zaspal dobu, nebo jsem se probudil příliš brzo...

Ztracené město Mu

14. dubna 2015 v 20:52 | Yakubi Teera |  Jak se Sam do Konohy dostala
Zdravím u dalšího dílu povídky. Dneska tu dám menší část, jaksi nestíhám dopisovat... snad se vám zatím uveřejněné části líbí :)